Kája: "Jsem ráda za zkušenost v jiné zemi. Pravděpodobně se do Irska již nikdy nedostanu a tak jsem ráda, že jsem tu mohla být. Bylo zajímavé výlet s irskou školou, vzali nás na hodně zajímavé místo a byli všichni hrozně sympatičtí. Naučila jsem na obou výjezdech lepší organizaci života skupiny. Třeba v přesunech a autobusech jsem vše vnímala jako dobrodržství a jsem překvapená, že to i v cizí zemi dopadne dobře. Můj největší zážitek byla 9 km tůra kolem jezera, kde jsme potklávali srnky a jeleny Sica. Líbil se mi výhled. Často jsem sledovala pana učitele Adamce jak trhá květina a bere kameny všude, kde se dá. Někdy mi to připadalo jsem se bála, aby majitelé mu nevynadali a tak jsem ho upozorňovala na problémy trhání kytek. A on mi s úsměvem odpovídal. Nejzajímavější a nejneobvyklejší byl hostel v Drogadě, kdy jsme spali všichni dohromady v jednom hostelu. To je cestování."
Klára:" Bylo to tu moc zajímavé, moc jsem se tu se všema užila. Sice poslední dny už byla trochu ponorka. Líbilo se mi tu o hodně víc památek než v Řecko, protože jsme se byli blíž přírodě. Třeba ty hory byly úplně super. Cítíla jsem se blíž k přírodě a úplně volně. Taky to byl hodně na hoře adrenalin, protože výšky nemusím a to byla pro mne nová zkušenost. Byla to taková hezká rozlučka se třídou, protože se asi u nesetkáme. Překvapilo mi, to jak je to tady drahé - jídla, ale zároveň tu jsme jídla, která u nás jsou drahá a u nich levná. Mají tu třeba dobře udělané jídlo. Mají tu hodně čisto, nevidím to žádné odpadky, to se mi moc líbí, že je tu hodně čisto. Je to i příjemější atmosféra, nejezdí tu tolik dopravy jako v Řecku. Hotely byly nějaké v pohodě, v nějakých to bylo trochu náročnější. Nejvíc se mi líbil na kolejích v Dublinu a v hotelu v Cashelu. Naučila jsem se to zhasínat brzo, když spím v horomadném pokoji. V Irsku jsou moc příjemní lidé a hlavně v autobusech. Všichni se ptají "Hellou", "How are you". Angličtinu mám stále pořád stejnou, ale malinko jsem se rozmluvila a trochu víc používám přízvuk. Ráda cestuji a je to pro mne zkušenost vidět a budu ještě v hodně zemích. No kamarádi ze školy jsou fajn a mohu být s holkama a povídat si s nimi, je to větší zábava než s rodiči. Měli jste to i Vy učitelé dobře zorganizovaní, na to, že jste tu byli po prvé. Nikdy jsme se neztratili, umíte dobře cestovat a je to s Vámi v pohodě. Super zážitek byl v knihovně Trinity Colege, ale i tůra a nebo jen povídání v hotelu ve společenské místosti a vařili polévky. Program byl fajn, nebylo toho ani málo a ani moc. Díky za pohovor bylo skvělé to říct."
Martin: "Přišlo mi, že jsme byli stydliví, prvních pár dnů. Hodně vyčerpávající pro celou skupinu bylo těch pár dní společně v jednom pokoji Droghadě. Ale přesto jsme to překonali a začali jsme si to užívat. Líbila se mi tůra v horách za Dublinem. Bylo to tam hrozně hezké. Celý výšlap jsem šel s Klárou a Kájou a pak Oliverem. Bylo to moc fajn. Nejhorší zážitek musel být poslední hotel, kde jsem byl hrozně unavený a v hostelu mne to vyčerpalo nejvíc a pak se těším domů a na letiště. Za celé Irsko jsem si užil celý výlet, mám super zážitky ze spolužáky. Rozcházíme se na střední školy a tak je dobré zakončení. Mám super angličtinu, tak jsem se super domlouval s místními a všichni mi chválili angličtinu. Mám tak dobrou angličtinu, že jediné co měním je akcent v jiném prostředí. Angličtinu jsem se naučil v Heřmánku od začátku 1. třídy, čemuž pomohla matematika, kde jsme měli učebnice v angličtině. Nejlepší zážitek byla paní v hotelu Cashel a byla moc milá. V noci na mne kapalo, protože rekonstrovali střešní krytinu. Ona se mi celou dobu omlouvala a dokonce mi dala odškodné. Obecně mi přijde moc fajn, že všichni v Irsku jsou moc milí a snaží se vyjít Vám vstříct, i když jste turista. S učiteli to bylo moc fajn, i když jsem občas jsem dával ruku do dlaní, když se učitelé domlouvali s autobusáky (což nemyslím zle) bylo to fajn zorganizané a v podstatě se nám věnovali a byli součástí naší party. Super zážitek byl v knihovně Trinity Colege, ale i tůra a nebo jen povídání v hotelu ve společenské místosti a vařili polévky. Program byl fajn, nebylo toho ani málo a ani moc. Na závěr bych chtěl říct, že v Irsku mám super poslední zážitky se spolužáky a těším se domů."
Johanka: "Bylo to zajímavé, zase nás to přeneslo zpět do historie. Užila jsem si naše jízdy v autě, ty byly úžasné. Jízdy v autě byli s Mirkou, která řídila, hodně jsme si povídali a s Mírkou jsme byli všude první a zvítězili jsme na klučičím autem s Petrem a to nejsme jako děvčata soutěživá. Pak byla krásná Tara, bylo to tam krásné. Vypadalo to, jak mimozemské kruhy a byl krásný kostel tam. Také byl krásný Cashel a Trinity colega. A nejvíce záživné, co jsme byli s holkama v horách a vypadalo to tam jako na zámku a my jsme si dělali v rychlovarné konvici polévky. Ale už nikdy v životě nechci jít ten turistický okruh do hor. Moje angličtina je na dobré úrovni a dorozumím se a neměla jsem s nikým problém. Dobrou angličtinu mám z filmů a videoher a od Aničky Adamcové ze školy, Ta mi hodně pomohla. Irové jsou všichni moc příjemní, dokonce na pokladnách v obchodě se nás ptali, jak se máme a byli hodně pohodoví. S holkama to bylo docela v pohodě, proběhla jedna hádka, ale vše jsme vyřešili a kluci jsou kluci, to bych nerozváděla. Byla jsem ráda, že jste nám říkali příběhy a občas je vtipné, jak jste si skálali do řeči. Když jste chtěla mluvit, pak Petr furt pokračoval, to mi přišlo dost vtipné. Polévky nám hodně zachránili život. Hodně jsme si to užili, hodně autem jsme cestovali. Krásné to bylo i u dvou majáků u moře. Bylo to hodně zajímavé být v zemi, kdy se mohu domluvit jednodušeji než v Řecku."
Magdalénka: "Mě se to tady velmi líbilo. Jsem velice spokojena. Upřimně mne Dublin velmi překvapil a líbil se mi hodně industriální styl města. Hodně mě překvapila také Trinity College, zejména mne překvapila jejich knihovna. Také se mne převapili muzea, zvláště Národní muzeum v Dublinu (tou samostnou sbírkou, zlatých pokladů a artefaktů). Moje angličtina se na úrovni B1až B2 plynně jsem se domluvila a všemu jsem rozuměla. Vůbec mne neomezovala. Domluvila jsem se na recepci i se žáky školy. Irové jsem velmi milí a otevření, třeba jsem se bavila s jedním pánem v autobuse o vzniku Dublinu. Lidi jsou tu velmi ochotní. Spolužáci jsou všichni úžasní, byla s nima sradna. Řekla bych, že jsme skvělá parta. A Mirka a Petr jsou úžasní a je s nimi zábava, spousta dobrodružství a skvělé zážitky. Stravování fajn, chodila jsem na nákupy a uvařila jsem se v pohodě. "
Michal:" Za mě to tady bylo super, protože jsme měli dost času a nikam jsme nepospíchali. Jsou tady super památky, takže pěkné. Nevím co se mí líbilo nejvíc, asi všechno. Nejvíc možná ten výlet s irskou školou. Moje angličtina konveračně velmi dobrá - dobře rozumím. Neměl jsem problém se domluvit a pomohlo mi to tady se domluvit. Musím podotknout, že od 6. třídy, kdy jsem v Heřmánku se moje angličtina velmi zlepšila oproti minulé škole. Irové a celkově všichni tady jsou více přátelští, jak většina lidí v Česku. Jsou víc optimističtí z mého pohledu. Celá třída jsme byli super. Pomáháme si a učitelé a Petr a Mirka jsou super, že to s námi zvládli bez komplikací. A oba dva velmi dobře řídíte. Víc není co dostat."
Oliver: " Mě se to tu líbilo. Hlavně ten první pobyt a ubytování v Univerzitě byl moc fajn. Moc jsem se nevyspal, když jsme byli všichni dohromady. Jinak ty památky, to bylo taky fajn. Hora a šlapání nebylo nejlepší, bylo to na hoře, ale vyplatilo se to. S Martinem jsme se bavili, že o prázdninách bychom sem jeli a vyšlapali tu nejvyšší horu. Historické památky byli fajn, jen na Cashelu, kdy jsme v noci nespali, kvůli kapání vody v hotelu- to nebyl moc dobré. Nejlepší byl hrad Slime, to bylo fajn. Tam jsme zkoušeli otevřít zámek od dveří, abychom se dostali nahoru. Tam jsem mohli volně být. A pak byli dobré majáky u moře a to, že jsme šli s Petrem k moři. Se svojí angličtinou jsme spokojený, procvičil jsem si jí, ale moc se to nezlepšilo. Irové jsou milí. Jsem ráda, že jsem tu s Vámi všemi. S klukama jsem si to na pokoji užil, hráli jsme pokr a bylo to fajn. Je tam i učitelský vztah s Mirkou a Petrem a i ten kamarádský vztah. Celkové hodnocení 7, 5 z 10."
Emma: "Bylo tu to hodně zvláštní na delší dobu. Ale jinak to bylo moc hezké. Jen v Irsku toho zas tolik není. Nechodili jsme hodně na pamatky, ale i odpočívali a byl to nádherný výlet. Nejvíc se mi líbila vizuelní stránka památek v přírodě i přírody a tak. Nejvíc se mi líbil výlet ke klášteru Svatého Patrika - Hill of Stone. Líbilo se mi, jak byl rozpadlý a zároveň ty hroby. Hodně pousuzuji věci po té vizuelní stránce. HodněSetkání jsem natáčela takové minifilmečky, jak se tady máme, co jsme dělali. Popisovala jsem nějaká místa a hotely. Píši si cestovní deník, který je soukromý. Setkání s irskou školou - byla jsem rozpačitá a chtěla jsem navazovat kontakt. Cítila jsem, že je to jednostranné. Myslela jsem, že jsme si nedokázali sednout. Potom říkali, že jsme se jim líbili a to si nedokáži spojit dohromady. Mám bezlepkovou dietu, takže cestování je náročné, ale dalo se to zvládnout. Komplikovanější bylo na různých místech najít pečivo, skoro v každém obchodě mají něco /mimo večerek/. Chodili jsme i do restaurace a místní speciality mi chutnaly. Třída je taková, že jsme si dost sedli, ale jak jsme byli spolu nonstop, tak se občas projevují určité rysy, které nejsou taktní. Ale jsem ráda, že to končí z tohoto hlediska.Mirka a Petr to zvládli úžasně, všechno zařizovali, platili a promýšleli a jezdili auty. Jsem za to moc vděčná. Je cestovat s rodičemi učiteli, je to trochu komplikovanější. Nemusím platit za věci, ale je to trochu odpovědné, že mohu pomoci - třeba s navigováním u Mirky v autě. Moje angličtina je komplikovanější, třeba bych dokázala něco vyřešit, ale v hospodách si nerada objednávám jídlo, protože se bojím, že bych to přeřekla. Můj level není na vysoké úrovni, ale dalo by se to zvládnout dobře. Kolem bylo angličtiny hodně a já jsem moc nemluvila. Z větší části jsem říkala, jen promiňte, mohla bych projít, ale mluvila jsem v malém procentu. "
Montessori gymnázium je vzdělávací instituce, která aplikuje principy Montessori pedagogiky na úrovni střední školy. Tento přístup se zaměřuje na individuální potřeby studentů, podporuje jejich samostatnost, zodpovědnost a tvořivost. Studenti Montessori gymnázia mají často větší svobodu v tom, jak si organizují svůj čas a jakým způsobem se učí, což jim umožňuje rozvíjet své zájmy do hloubky. Výuka je často mezioborová a projekty jsou navrženy tak, aby studenti mohli propojovat teoretické znalosti s praktickými zkušenostmi. Montessori gymnázium klade důraz na respektující a podnětné prostředí, které podporuje aktivní učení a spolupráci mezi studenty.