1. Vyučování začíná každý den v 8.30, kde se studenti scházejí ve škole a končí v pondělí až čtvrtek v 16.00 hodin a v pátek v 12.20.
2. První aktivitou ve škole je Focusion - volná Montessori práce - což je koncept v Montessori pedagogice, který umožňuje dětem volně si vybírat aktivity a pracovat na nich vlastním tempem v připraveném prostředí. Tento přístup podporuje samostatnost, zodpovědnost a vnitřní motivaci dětí. Učitelé v tomto systému působí jako průvodci, kteří pomáhají studentům objevovat a rozvíjet jejich zájmy a dovednosti spíše než aby řídili celý proces učení. Tímto způsobem se děti učí rozhodovat, plánovat a dokončovat úkoly, což přispívá k rozvoji jejich organizačních a kognitivních schopností. Mnoho studentů zpracovává ve volné práci svoje úkoly, učí se a také pracují na společných projektech. Studenti pracují samostatně či si vybírají spolupráci s průvodcem a mohou v této chvíli získat individuální podporu průvodce.
3. Jednou týdne je organizována Agora - komunitní kruh pro celou školu je setkání všech členů školní komunity, tedy studentů, učitelů a případně i dalších pracovníků školy. Tento kruh slouží k posílení pocitu sounáležitosti a komunikace mezi všemi účastníky. Během komunitního kruhu se mohou sdílet důležité informace, diskutovat o aktuálních tématech nebo problémech a posilovat vzájemné vztahy. Je to příležitost pro každého, aby vyjádřil své názory, nápady nebo obavy v bezpečném a podporujícím prostředí. V Montessori školách tento koncept často pomáhá podporovat demokratické principy a spolupráci mezi studenty a učiteli.
4. Po Focusionech následuje výuka v blocích 80 minutových je organizace školního rozvrhu, kde každá vyučovací hodina trvá 80 minut místo tradičních 45–50 minut. Tento systém umožňuje hlubší ponoření do tématu a více času na aktivity, které vyžadují delší soustředění a práci. Učitelé tak mají možnost využít různé výukové metody, jako jsou projekty, experimenty nebo diskuse, které by byly v kratších blocích obtížně realizovatelné. Pro studenty to znamená méně přechodů mezi jednotlivými předměty během dne, což může přispět ke snížení stresu a zlepšení koncentrace. Tento způsob výuky je často využíván v Montessori a dalších alternativních vzdělávacích systémech. Studenti říkají, že bloky jsou výhodnější než práce ve 45 minutových hodinách a výhodu vidí v koncetraci na problém a ve schopnosti dobře se připravit.
5. Učité a průvodci a studenti uzavírají dohodu o způsobu hodnocení je proces, při kterém se obě strany společně domluví na kritériích a metodách, jak budou výsledky práce žáků hodnoceny. Tento přístup podporuje zapojení studentů do vlastního vzdělávacího procesu a zvyšuje jejich zodpovědnost za vlastní učení.Při této dohodě mohou být zohledněny různé aspekty hodnocení, jako je například důraz na sebehodnocení, zpětnou vazbu od spolužáků nebo projektové práce. Důležitým prvkem je také transparentnost a srozumitelnost kritérií, aby žáci přesně věděli, co se od nich očekává a jak mohou dosáhnout úspěchu. Tento proces může přispět k vytvoření pozitivního vzdělávacího prostředí, ve kterém jsou žáci motivováni k dosažení svých cílů a zlepšení svých dovedností.
6. Na středních školách hodnotíme slovně a studenti se učí sebehodnotit a to považujeme zvláště na střední škole představují dvě důležité metody, které mohou obohatit vzdělávací proces a podpořit osobní rozvoj studentů.
Slovní hodnocení je zpětná vazba, která poskytuje detailní popis výkonu a pokroku studenta. Místo tradičního známkování, které často vyjadřuje výkon pouze jedním číslem nebo písmenem, slovní hodnocení umožňuje učitelům sdělit studentům a jejich rodičům konkrétní informace o jejich silných stránkách, oblastech k dalšímu rozvoji a úspěších. Tento typ hodnocení může:
Podporovat motivaci: Zaměřuje se na pozitivní aspekty a dosažený pokrok, což může povzbudit studenty v jejich dalším učení.
Nabízet individuální přístup: Hodnocení je přizpůsobeno potřebám a schopnostem každého studenta, což je obzvláště důležité na střední škole, kde se úroveň schopností může výrazně lišit.
Podporovat dlouhodobé učení: Zaměřuje se na proces učení a rozvoj klíčových dovedností.
Sebehodnocení je proces, při kterém studenti sami hodnotí své vlastní výkony a pokrok. Tato metoda je klíčová pro rozvoj kritického myšlení a sebereflexe, což jsou důležité dovednosti pro budoucí akademický i profesní život. Sebehodnocení umožňuje studentům:
Rozvíjet sebereflexi: Učí se identifikovat své silné a slabé stránky, což je důležité pro jejich osobní a profesní rozvoj.
Zodpovědnost za vlastní učení: Podílí se aktivně na procesu hodnocení, což je motivuje k větší angažovanosti a zodpovědnosti za vlastní vzdělávání.
Zlepšovat vlastní výkony: Na základě vlastního hodnocení mohou studenti lépe plánovat své další kroky a stanovovat si cíle pro zlepšení.
Obě metody, slovní hodnocení a sebehodnocení, posilují interakci mezi učiteli a studenty a podporují otevřenou komunikaci, která je klíčová pro efektivní vzdělávací prostředí. Na střední škole, kde studenti čelí narůstajícím akademickým a osobním výzvám, mohou tyto přístupy výrazně přispět k jejich úspěchu a osobnímu růstu.
Školní portfolio je důležitým nástrojem v Montessori středních školách, které slouží jako komplexní záznam o vzdělávacím pokroku a úspěších studentů. Tento dokument umožňuje studentům, rodičům a učitelům sledovat individuální vývoj a pokroky během školní docházky.
Komponenty školního portfolia mohou zahrnovat:
1. Osobní reflexe: Studenti pravidelně zapisují své myšlenky a pocity týkající se jejich učení a osobního rozvoje. Tím se podporuje sebeuvědomění a schopnost sebereflexe.
2. Ukázky prací: Portfolio obsahuje různé projekty, eseje, výtvarná díla a další práce, které student během školního roku vytvořil. Tyto ukázky ilustrují jeho dovednosti a kreativitu.
3. Cíle a plány: Studenti si stanovují osobní a akademické cíle, které chtějí dosáhnout. Portfolio slouží jako nástroj pro sledování a reflektování těchto cílů.
4. Hodnocení a zpětná vazba: Portfolio zahrnuje hodnocení od učitelů a spolužáků, které pomáhá studentům pochopit jejich silné stránky a oblasti pro zlepšení.
5. Záznamy o aktivitách a zkušenostech: Dokumentuje účast na školních aktivitách, výletech, dobrovolnických činnostech a dalších zkušenostech, které přispívají k rozvoji studentů.
Školní portfolio umožňuje studentům převzít odpovědnost za své vzdělávání a rozvíjet dovednosti potřebné pro celoživotní učení. Pro rodiče a učitele je to cenný nástroj pro pochopení individuálních potřeb a pokroků studentů, což usnadňuje cílenou podporu a spolupráci.